Kroměříž, zámek a zahrady: po Hanáckých Athénách s biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna

Když se řekne Kroměříž, většině z nás se vybaví honosný arcibiskupský zámek, slavné zahrady zapsané na seznam UNESCO, obrazárna s Tizianovým Apollonem a Marsyasem nebo zámecké sklepy s mešním vínem. Jenže málokdo si uvědomí, že za tím vším stojí jedna jediná osobnost – olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695).
 

Biskup, který zdvihl Moravu z trosek

Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna usedl na olomoucký biskupský stolec v roce 1664, když se vypleněná a hospodářsky zničená Morava těžce vzpamatovávala z třicetileté války. Nový biskup ale dokázal diecézi stabilizovat a povznést tak, že se stala jednou z nejbohatších institucí střední Evropy.
 
Byl to muž, který překračoval hranice své diecéze i habsburské monarchie – vzdělanec, politik, diplomat, ale hlavně vizionář a mecenáš umění. Bez něj by Kroměříž nebyla taková, jakou ji známe dnes: okázalé barokní město se zámkem coby reprezentativní biskupskou rezidencí, s nádhernými zahradami, světově proslulou obrazárnou a geniem loci, který přitahuje umělce i turisty. A také filmaře: připomeňme, že interiéry kroměřížského zámku můžete obdivovat třeba ve Formanově Amadeovi. Teprve nyní, v roce 2025, se biskupovi před zámkem staví památník – a to je skvělá příležitost připomenout si, co všechno pro město a celou Moravu udělal.
 

Zámek, zahrady a barokní sen

Kroměřížský zámek, těžce poškozený třicetiletou válkou, nechal biskup přestavět téměř od základů. Pozval císařského dvorního architekta Filiberta Lucheseho a později Giovanniho Pietra Tencallu. Výsledkem byla majestátní barokní rezidence, jejíž sály – Lovecký, Poradní, Trůnní nebo Růžový – patří dodnes k nejkrásnějším v Evropě.
 
Tím ale obnova města neskončila. Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna sice podle historiků často sužovaly nemoci, ale právě v jeho časech dostala Podzámecká zahrada barokní symetrickou úpravu. V podmáčené a neúrodné krajině za hradbami pak nechal vybudovat zcela nový „Libosad“ – dnešní Květnou zahradu. Zatímco jiní v močálu chytali žáby, Karel z něj udělal nejkrásnější zahradu Evropy, plnou soch, fontán a vodotrysků, a navíc s úchvatnou kolonádou.
 

Obrazárna, knihovna a vlastní mince

Biskup byl vášnivým sběratelem. V roce 1673 koupil slavnou sbírku obrazů bratří Imstenraedtů. Dnes bychom řekli, že jel do aukční síně a utrhl jackpot. V košíku měl obrazy mistrů, jako byli van Dyck, Cranach, Bruegel a Veronese. Kroměříž se tak stala výkladní skříní barokního umění. Jen Tizianův obraz Apollo a Marsyas by biskupovi zajistil nesmrtelnost – a přitom šlo jen o část jeho sbírek.
 
Založil také rozsáhlou zámeckou knihovnu, kde dodnes najdete vzácné rukopisy i moderní publikace své doby. A protože biskup potřeboval peníze na velkorysé plány, nechal v Kroměříži zřídit biskupskou mincovnu, kde biskupství razilo vlastní mince.
 

Mecenáš i kontroverzní postava

Díky biskupovi Kroměříž získala piaristické gymnázium, domy kanovníků a další církevní stavby. Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna zaměstnal stovky umělců, kteří s většími i menšími úspěchy plnili jeho velkorysé plány. Hlavně díky němu se městu začalo říkat Hanácké Athény.
 
Ale nebyl bez poskvrny. Kritici mu vyčítají, že měl hlavu plnou zahrad, obrazů a vznosných staveb, ba dokonce na zámku měl alchymistickou dílnu, ale na děsivé čarodějnické procesy na Šumpersku, které probíhaly v době jeho episkopátu, mu už energie nezbyla. Jeho odkaz je tak směsicí velkolepých vizí i temnějších stínů doby.
 
Ovšem kdyby mu snad ani zahrady, ani obrazy nestačily, měl v záloze ještě jeden trumf: Arcibiskupské sklepy plné mešního vína. O tom, že jeho sudy přežily až dodnes, se můžeme přesvědčit při prohlídce. Inu, ne každé dědictví je třeba brát vážně – některé se dá rovnou ochutnat.
 

Památník, který chyběl

Na Sněmovním náměstí přímo před zámkem vzniká památník. Biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna připomene jako osobnost, jejíž působení přesáhlo hranice Moravy. Autorem je sochař Ondřej Oliva a projekt zaštítil Klub UNESCO Kroměříž.
 

Kroměříž dnes

Když dnes procházíte historickým centrem, vystoupáte na věž zámku nebo se necháte zlákat do zámeckých sklepů na sklenku mešního vína, vlastně pořád kráčíte v jeho stopách. Každý kout města nese rukopis biskupa Karla – od velkolepých zahrad po světově významnou obrazárnu.
 
A teď přibude i nový důvod k návštěvě: památník muže, který proměnil Kroměříž v barokní perlu Evropy.