Přehrada byla
vystavěna v letech 1965 – 1975 na říčním kilometru 4,29, nad soutokem Želivky se
Sázavou. Přímá zemní hráz dosahuje výšky 58 metrů, délka koruny hráze činí 860 m. Před nádrží Švihov byla vybudována
soustava menších vodních nádrží (Trnávka, Němčice, Sedlice), jejichž účelem je zachytit splaveniny před vodárenskou nádrží.
Vodní nádrž je
zásobárnou pitné vody především pro
střední Čechy včetně
hlavního města, ale tuto vodu pijí i lidé z oblasti Humpolecka,
Pelhřimovska, Pacovska,
Ledečska a
Havlíčkova Brodu s okolím. Se svou
rozlohou 1602,6 hektarů a
objemem 309 milionů kubíků je největší vodárenskou nádrží v České republice i ve střední Evropě. Přehradní jezero má délku vzdutí
38 km a její hráz dosahuje výšky 58 m, v koruně měří 850 m. Úpravna vody podává výkon 7 tisíc litrů za sekundu. Vodní nádrž je
překlenuta silničním mostem na silnici č. 18,
mezi Bezděkovem a Brzoticemi.
Velkým oříškem pro projektanty bylo
vyřešit dopravu vody do Prahy. Po řadě sporů zvítězil projekt tlakového tunelového přivaděče. Více než 50 km dlouhá štola začíná v úpravně vody
v Nesměřicích u hráze a končí
nedaleko Jesenice u Prahy, vede i pod koryty řek Sázavy a Blanice. Výstavba tohoto gigantického díla výrazně zasáhla do životů místních obyvatel i krajiny.
Z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní
Kralovice,
Zahrádka a několik menších osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží.
I když oblast kolem řeky Želivky byla kdysi nejnavštěvovanějším koutem
Vysočiny, dnes v okolí nádrže platí
zákaz vjezdu,
zákaz vstupu, zákaz rybolovu a
zákaz koupání. Přesto lze ve
Vodním domě objednat
prohlídku hráze s
průvodcem.