ÚvodČeská nejHistorickéSudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Historické

Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

5 z 5 (2x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Když se řekne Sudety, většině lidí se vybaví označení pro pohraniční oblasti Československa za první republiky a před druhou světovou válkou. V roce 1938 po mnichovské dohodě byly Sudety většinou přičleněny k nacistickému Německu, po porážce Třetí říše se vrátily k Československu.

Ačkoli v pohraničí žilo většinou německé obyvatelstvo, území Sudet bylo od 10. století nezpochybnitelnou součástí zemí Koruny české a po první světové válce se stalo součástí nově vyhlášené Československé republiky. Když se v roce 1938 podepsáním Mnichovské dohody rozhodlo o postoupení pohraničních území Československa hitlerovskému Německu, pojmem Sudety se začalo označovat veškeré ztracené území. Sever připadl Třetí říši, území na jihozápadě bylo připojeno k Bavorsku, jih pak k bývalému Rakousku.

Zároveň došlo k velkému stěhování: Čechy, kteří by zůstali v zabraných Sudetech, totiž čekalo rukování do Wehrmachtu. Přesná čísla neexistují, ale podle pozdějších odhadů Sudety tehdy opustilo asi 150 tisíc lidí, Čechů, Židů a německých antifašistů.

Po druhé světové válce a porážce Třetí říše se karta obrátila. Odstoupené pohraniční území bylo opět připojeno k Československu a podle Postupimské dohody z roku 1945 byla většina obyvatelstva hlásícího se k německé národnosti „odsunuta“.

Sudety, zejména ty na severu Čech, měly před druhou světovou válkou nejhustší osídlení z celé země. V letech 1946 a 1947 pohraničí opustily asi tři miliony lidí, asi 30 až 40 tisíc lidí přišlo při násilném vyhnání o život. V pohraničí po nich zbylo množství prázdných domů a infrastruktura včetně továren, pil, skláren a dalších provozů, připravená k okamžitému využití. Do Sudet se v poválečných letech dobrovolně i pod nátlakem přestěhovalo z vnitrozemí asi 1,9 milionu lidí.

Pro poválečné Československo se slovo Sudety stalo neuralgickým bodem; ministerstvo vnitra dokonce zakázalo jeho používání v úředním styku. Od 90. let se postupně Sudety do češtiny vrátily; v Mostě najdete Válečné muzeum Sudety, tu a tam objevíte výstavu, mapující zaniklé obce. Se slovem Sudety se můžete setkat také jako s historickým označením pro Krušné hory.

Ačkoli hranice Sudet byla jasně daná, někde zasahovala hluboko do území Československa, jinde vedla téměř po hranicích. Z velkých měst do Sudet patřily například Teplice, Mariánské Lázně a Karlovy Vary, Litoměřice, Liberec, Trutnov, Cheb, Chomutov, Opava či Znojmo, velká část Krkonoš, Jeseníků i Šumavy.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Věda a historie není nuda: Jak se měnil počet obyvatel v našich městech

Kolik lidí žilo v Praze v době Karla IV.? Které město zažilo populační explozi díky jediné továrně? A proč některá kdysi slavná centra dnes působí spíš jako kulisy? Počty obyvatel nejsou jen statistika – jsou to příběhy prosperity, válek, průmyslových zázraků i tichého vylidňování. Podívali jsme se na naše města jako na živé organismy, které se nadechují a zase vydechují.

Liberec Video

Desítky atrakcí na jediném místě nabízí Liberec, severočeské město pod Ještědem. Nadchne milovníky historie a kulturních památek, aktivní turisty i rodiny s dětmi.

Mariánské Lázně

Půvab a jedinečná atmosféra města Mariánské Lázně vám v kombinaci s léčivými prameny a bohatým kulturním programem dodají ztracenou energii. Přesvědčte se na vlastní kůži.

Karlovy Vary

Co mají společného Křišťálový globus, Becherovka a Mezinárodní filmový festival? Všichni jsou doma v Karlových Varech a těší se na vaši návštěvu. Nenechte je čekat!

Významné dny naší historie: co se stalo v září? Audio

Září má vůni začínajícího podzimu, zvuk školních zvonků a barvy dozrávajících sadů, ale v českých dějinách rozhodně nepatří k ospalým obdobím. V zářijovém kalendáři najdeme korunovace a sňatky panovníků, objevy přírodních pokladů i památek, zápisy do seznamu UNESCO, začátky velkých staveb a dopravních projektů, sportovní i kulturní premiéry a také okamžiky, které poznamenaly osud celé země. Vypravte se s Kudy z nudy po stopách zářijových příběhů!

Příroda

Krušné hory – tajemné Rudohoří Audio

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Památky

Zaniklá obec Rychnůvek u Přední Výtoně

V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici.

Památky

Zámek Potštát

Zámek Potštát se nachází ve stejnojmenné obci v Oderských vrších nedaleko Nového Jičína. Předchůdcem zámku byla tvrz čtvercového tvaru ze 14. století, která nahradila pobořený hrad Puchart. V expozici se dozvíte zajímavosti z historie Potštátska.

Kultura

Expozice Karla Kryla v Kroměříži

Stálá expozice rodáka a písničkáře Karla Kryla se nachází v suterénu opraveného Starého pivovaru v Kroměříži. A není to jen tak ledajaké muzeum plné vitrínek a nezáživných faktů – čeká vás v něm doslova procházka Krylovými písničkami.

Znojmo Video

Město s královskou pověstí a impozantní polohou nad řekou Dyjí je zároveň centrem Znojemské vinařské podoblasti. Historické jádro s četnými kostely si uchovalo renesanční styl; je plné křivolakých uliček, romantických vyhlídek a půvabných zákoutí.

Cheb

Málokteré město se může chlubit takovou kuriozitou, jakou je chebský Špalíček – blok jedenácti měšťanských domů, těsně přilepených k sobě a rozdělených uzounkou Kramářskou uličkou. Navštívit můžete také Chebský hrad s Černou věží anebo muzeum v domě, kde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna.

Mobilizace a Mnichovská dohoda v září 1938: které pevnosti musela armáda opustit a kde je otevřeno? Audio

Rostoucí napětí v Evropě v druhé polovině 30. let a bezprostřední ohrožení Československa nacistickým Německem vyvrcholilo v roce 1938 přijetím mimořádných opatření a vedlo k vyhlášení všeobecné mobilizace v září 1938. V pátek 23. září 1938 ve 22.30 a do služby v armádě se museli hlásit všichni muži v záloze do 40 let, někdy i starší.

Věda a historie není nuda: Druhá světová válka a putování po válečných stopách v Česku Audio

Německý útok na Polsko 1. září 1939 rozpoutal nejničivější konflikt 20. století, který zasáhl i české země. Protektorát Čechy a Morava se stal součástí válečné mašinérie a život obyvatel se ještě víc podřídil potřebám říše. Druhá světová válka si během šesti let vyžádala přes 70 milionů obětí, převrátila Evropu naruby a natrvalo přepsala mapu světa. A i když skončila, stále je s námi v památkách a v příbězích. Projděte se dějinami a místy druhé světové války s Kudy z nudy!

Památky

Zaniklá ves Pleš v Českém lese

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Památky

Zaniklá obec Rolava

Rolava je zaniklá obec v Krušných horách, která se nacházela přibližně 1,5 km severně od Přebuzi na Karlovarsku.

Výlet Českým lesem do kraje zaniklých vsí

Český les připomíná starou Šumavu – takovou, jakou už nezažijete. Šumavu, jak vypadala kdysi, po pádu železné opony, a místy takovou, jak ji měl rád Josef Váchal. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zámek, o kousek dál rozhlednu a také legendární místo zdejších sklářů.

Litoměřice

Litoměřice leží na březích Labe, v místech, kde končí úrodné nížiny Polabí a Brána Čech zvaná Porta Bohemica se otvírá do zalesněných svahů Českého středohoří. Město je dávným centrem vinařství a má malebné historické centrum, ohraničené z velké části dochovaným gotickým opevněním.

Příroda

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě u Rejštejna Audio

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Česko mezi řádky: Habermannův mlýn, Bludov a Josef Urban Audio

Když v roce 2001 poprvé vyšla kniha Habermannův mlýn Josefa Urbana (*1965), strhnul se kolem ní velký poprask. Ještě bouřlivější reakce vyvolal stejnojmenný film v roce 2010. Není divu: příběh mlynáře Habermanna a poválečného odsunu sudetských Němců se dotýká dosud živého tématu česko-německých vztahů. Skutečný Habermann žil ve vile podobné té, jakou znají diváci z filmu režiséra Juraje Herze.

Znáte naše nejstarší turistické trasy? Audio

Dnes považujeme turistické značení za samozřejmost – barevné čáry nás bezpečně vedou krajinou, ať míříme na rozhlednu, do skal nebo ke zřícenině. Ale jak vlastně celý tenhle systém vznikl? Kdy se na stromy a kameny začaly malovat první značky? A kdo mapoval trasy, když na horách nebyly ani asfaltky, ani turistické chaty? Nahlédněte s Kudy z nudy do historie a vydejte se po nejstarších značených stezkách! Chodili po nich už naši prapradědečci – jen měli mapu z papíru a svačinu v ruksaku z plátna.

Památky

Zaniklá obec Ostrov na Sokolovsku

Sokolovský okres skrývá mnoho po druhé světové válce zaniklých obcí. Jednou z nich je i obec Ostrov, neboli Wöhr.

Památky

Zaniklá obec Pelhřimovy s kostelem sv. Jiří u Slezských Rudoltic

Ves Pelhřimovy u Slezských Rudoltic byla po odsunu původních německých obyvatel srovnána se zemí a zanikla.

Památky

Zaniklá obec Dřevohryzy

Šest kilometrů od města Teplá při silnici na Dobrou Vodu se nacházela obec Dřevohryzy. Dnes je z ní jen zarostlá planina. Po roce 1945 postihlo většinu obyvatel nucené vysídlení, poslední obyvatelé se z chátrající obce odstěhovali v 60. letech.

Kultura

Muzeum Volyňských Čechů Podbořany – Hlasy Čechů z Volyně

Barokní budova bývalé radnice č.p. 1 z roku 1751 s mansardovou střechou a věžičkou skrývá muzeum, v němž nahlédnete do historie a osudu Volyňských Čechů nebo se seznámíte se s regionální pravěkou a středověkou historií. Expozice Hlasy Čechů z Volyně tvoří dominantní téma.

Zážitky

Válečné muzeum Sudety

Muzeum v originálním krytu civilní obrany je zaměřené na první a druhou světovou válku, koncentrační tábory, 50. a 60. léta obav před atomovou válkou a rok 1968. Velká výstava Zmizelé Sudety mapuje devastaci obcí v Sudetech komunisty.

Opava

Historické centrum Slezska na soutoku dvou zlatonosných řek bylo odedávna centrem vzdělanosti a místem, kde se psaly dějiny. Navzdory těžkým bojům na sklonku 2. světové války se tu zachovala řada cenných památek počínaje gotikou a konče architektonickými skvosty první poloviny 20. století.

Památky

Zaniklá osada Štichlův mlýn s kaplí Panny Marie

Dnes již zcela zaniklá osada Stichlův Mlýn ležela v údolí Dubinského potoka v Doupovských horách, asi 1 kilometr severovýchodně od Andělské Hory na západním okraji Vojenského újezdu Hradiště.

Česko mezi řádky: Návrat Krále Šumavy – příběh Josefa Hasila, převaděče a později agenta CIC

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví. Knižní bestseller ožil i na filmovém plátně.

Chomutov

Při pohledu do krajiny zbrázděné povrchovými uhelnými doly si možná Chomutov představíte jako typické průmyslové město, ale skutečnost vás mile překvapí. Má pěkné historické centrum se zámkem a muzeem, oblíbeným cílem výletů je také zoopark a Kamencové jezero, jediné svého druhu na světě.

Trutnov

Město v údolí řeky Úpy je jediné v Česku, kde se hlavní náměstí jmenuje po Krakonošovi – a co víc, Pán hor tu má dokonce kašnu s vlastní podobiznou a trpaslíky! Trutnov je známý také jako město hudebních festivalů pod širým nebem, k prohlídce zve Muzeum Podkrkonoší, galerie i moderní centrum Uffo.

Volyňští Češi – zapomenutí kolonisté Ukrajiny

Volyňští Češi jsou potomci Čechů, kteří se v letech 1868–1880 usadili ve Volyni na dnešní Ukrajině. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, například levným nákupem zemědělské půdy. Cena byla několikrát nižší než v Čechách, v hotovosti se přitom platila jen část, na zbytek Rusko poskytlo výhodné úvěry.

Česko mezi řádky: Poslední vlak z Frývaldova, Jeseník a Věra Sládková Audio

Seriál Vlak dětství a naděje jste možná viděli opakovaně, ale znáte také jeho knižní předlohu? Věra Sládková (1927–2006) nazvala svůj triptych o složitém dospívání mladé dívky v období protektorátu Poslední vlak z Frývaldova, Pluky zla a Dítě svoboděnky.

Šindelová

Obec Šindelová leží v Krušných horách mezi Rotavou a Nejdkem, v okrese Sokolov. K obci patří ještě dvě osady: Obora a Krásná Lípa. První záznamy o obci Šindelová pochází z roku 1480, kdy se v oblasti Krásná Lípa postavila strážní tvrz tzv. "Hradiště", která měla hlídat cínovou cestu Přebuz – Jindřichovice.

Most

Město, které v 70. letech minulého století zmizelo ze světa kvůli těžbě uhlí, dnes už připomínají jen staré fotografie a vzpomínkové akce. Nový Most vyrostl o kousek dál, ale okolní krajina se už zase zelená a tak jako před staletími na vše dohlíží přesunutý kostel a kopec Hněvín s malým hrádkem.

Teplice Video

Nejstarší lázně v Česku a jedny z nejstarších v Evropě, uvelebené v údolí mezi Českým středohořím a hřebeny Krušných hor – to jsou Teplice. Přijeďte si prohlédnout takzvanou „malou Paříž“ s výstavnými lázeňskými budovami, parky, zahradami a kašnami, rozsáhlou pěší zónou a moderním aquacentrem!

Výlet z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně

Prameny Vltavy, zaniklé obce Knížecí Pláně a Bučinu, magický odlehlý kraj na náhorních pláních Šumavy i vyhlídky z Černé hory na Šumavu, Bavorský les a za pěkného počasí i na Alpy, to všechno můžete vidět a poznat při výletu do srdce Šumavy jižně od Kvildy.