Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem
Dušanem Jurkovičem. Obě budovy byly ve správě
Valašského muzea v přírodě v
Rožnově pod Radhoštěm, které zde provozovalo stylovou restauraci a hotel.
Areál Pusteven je
Národní kulturní památkou.
Jednu z nich – slavný Libušín však
3. března 2014 zachvátil zničující požár. Na výzdobě interiéru
Libušína se podílel český malíř
Mikoláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895. Podle Alšových
kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha
Radegasta vymaloval interiéry Libušína akad. malíř Karel Štapfer. Interiér jídelny byl však požárem zcela zničen, propadla se i střecha. Od roku 2016 probíhala nákladná rekonstrukce k níž přispěla velkým dílem také veřejnost ve formě veřejné sbírky. Obnovený Libušín se otevřel 30. července 2020.
Pustevny (1018 m) leží mezi
Radhoštěm a Tanečnicí. Jsou nejvýznamnější a nejnavštěvovanější
horské středisko Beskyd. Byly byly
pojmenované po poustevnících, kteří zde žili. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt
Dušan Jurkovič, patří také
sto let stará dřevěná valašská zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. V roce 2024 přibyla na pustevnách ekologická stavba
Brána Pusteven, která turistům poskytuje příjemné zázemí, včetně informačního centra.
Obnova Libušína
Obnova chaty Libušín v obci Prostřední Bečva v Beskydech se týkala
kompletně celé budovy. Požár v roce 2014 výrazně poškodil hlavně jeho pravou část, ve které se nachází umělecky nejhodnotnější jídelna. Rekonstrukce začala v dubnu 2016. Investorem a majitelem budovy je Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, na pokrytí nákladů se finančně podíleli lidé veřejnou sbírkou.
Návrh nové podoby národní kulturní památky dostala do rukou architektonická kancelář Masák & Partner, která patří k předním českým společnostem věnující se opravám historických budov. K vypracování projektové dokumentace využívá speciální metodiku zvanou Building Information Management (BIM), která umožňuje koordinovat veškerá potřebná projektová data a vytvořit virtuální 3D model.
Nový Libušín vznikl jako
vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. U všech oprav byly dodrženy tradiční rukodělné řemeslné postupy, používaly se původní materiály a technologie. Chata je opravdu postavená rukama tak, jak ji postavil Jurkovič. Řemeslníci se museli naučit dělat svoji práci ručně a má to praktický důvod. Například ručně hoblované prkno vydrží na povětrnosti řádově o desítky let více než prkno, které je opracované hoblovkou.
Dřevo pro stavbu se pokácelo v zimě, kdy je ve stromech nejméně vody a ve stejné nadmořské výšce, kde se nachází Pustevny, aby odolávalo místním podmínkám. Z každé jedle, kterou pro stavbu darovaly Lesy České republiky, byl vytesán jeden trám. Ty nové doplnily původní, kterých se podařilo zachovat jen minimum.
Návrat k originálu
Referenčním bodem obnovy i barevnosti se stal rok 1925, kdy byla památka zprovozněna po první světové válce. Jako podklady pro obnovu sloužil projekt z roku 1985 a 3D model z roku 1995. Důležitým zdrojem informací byly historické fotografie zachycující autentický vzhled chaty.
Původní podobu získal i interiér secesní lidové stavby. Tradiční metodou řemeslníci vytvořili například fresky a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí od Mikoláše Alše. Barvy vyrobené dle původní receptury z lněného oleje a přírodních pigmentů byly nanášeny na omítku ručně. V roubence zůstala zachována jídelna i ubytovací části.
Obnova Libušína se neobešla bez změny vytápění na tepelná čerpadla a zajištění hasicího zařízení. V nejcennější části interiéru (jídelně) je plynové stabilní zařízení. Velmi náročný a zároveň unikátní způsob řešení, který se používá u muzejních archivů a expozic s archiváliemi, kde nelze hasit konvenčním způsobem s využitím pěny nebo vody. Celá budova je také opatřena požárními čidly a hlasovým hlášením.
V roce 2021 obdržel Libušín
cenu Grand Prix Patria Nostra 2020 za obnovu Národní kulturní památky, jako příkladný investiční a architektonický počin.
Rekonstrukce Maměnky
V polovině října 2017 započaly demontážní práce na rekonstrukci kotelny v objektu Maměnky na Pustevnách. Cílem projektu je
stabilizování stavebně-technického a vlhkostního stavu kotelny, která je částečně zapuštěna do svahu. Sanací zdiva v kotelně došlo k odstranění účinků
zemní vlhkosti a omezení zasakování srážkových vod. V roce 2018 dostala nové nátěry na západní a jižní straně. V roce 2019 se pokračovalo severní a východní stranou. Úpravou navíc prošlo i roubení, které bylo podle historických pramenů okrové barvy. Veřejnosti se
otevřela ve druhé polovině července 2020. Libušín, společně se sousedním hotelem Maměnka, spravuje
Národní muzeum v přírodě, které nyní hledá nájemce obou objektů.
Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí udělila vědecké rekonstrukci objektu Libušín Cenu „Award for Excellence“ za významný celospolečenský počin obnovy Národní kulturní památky.