Hostýnské vrchy pojmenované podle památné hory Hostýn jsou výběžkem Moravskoslovenských Karpat a tedy i západní částí Vsetínských vrchů. Horu Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736 m),
poutní chrám a řeholní dům leží na západním vrcholu (718 m). Četné archeologické průzkumy prokázaly osídlení Hostýna již ve starší době kamenné.
Podle archeologických výzkumů byl vrchol osídlen už v pravěku a později zde existovalo rozsáhlé keltské oppidum s obvodem přes 1800 metrů, které využívalo strategickou polohu hory. Tradice poutí sahá až do středověku a je spojena s legendou o záchraně místních obyvatel při tatarském vpádu ve 13. století, kdy měl na hoře vytrysknout pramen vody a bouře zničit nepřátelské ležení.
Dominantním objektem celého Hostýna je poutní
bazilika Nanebevzetí Panny Marie (dostavěna r. 1748) se sochou Panny Marie. Bazilika je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, je
Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Velice cenná je
Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami.
Poslední zastavení cesty (kruhová kaplička Božího hrobu) je v blízkosti lesního hřbitova. Zde jsou na věčném odpočinku osobnosti, jejichž život byl spojen se Svatým Hostýnem. Na vyšším vrcholu je 15 m vysoká
rozhledna s 59 železnými schody. Vedle rozhledny stojí větrná elektrárna.
Svatohostýnské muzeum
Dřívější muzeum se nacházelo v rozhledně, dnešní muzeum je
umístěno v prostorách jedinečného Jurkovičova sálu v areálu poutních domů. Ve svých expozicích představuje v přízemí historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost. Na galérii je
expozice přírodnin, flóry a fauny Hostýnských vrchů. Všechny vystavené exponáty jsou opatřeny popisy a je zde i moderní audiovizuální technika. Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice svatohostýnská.
Bazilika minor prošla v zimním období let 2010 a 2011 velkou rekonstrukcí, která zahrnula i zateplení chrámu. V létě roku 2011 byla ve svatostánku přebudována kotelna na školící středisko.