Gustav Mahler 115 let: výročí úmrtí i festival Hudba tisíců

Ačkoli se o hudebním skladateli Gustavu Mahlerovi (1860–1911) často hovoří jako o největším rakouském symfonikovi a proslavil se zejména v době, kdy byl dirigentem Vídeňské státní opery, nelze přehlédnout jeho silné a dodnes živé české kořeny. Festival jehož základní smysl, idea a vize se i nadále zaměřují na osobnost Gustava Mahlera, jeho současníky a následovníky, jakož i na momenty česko-rakouských hudebních a kulturních vztahů a spojení, letos slaví 25. výročí.

Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 v židovské rodině v obci Kaliště na česko-moravském pomezí. Mahler tu žil jen do října 1860, kdy se rodina přestěhovala do Jihlavy. Později kolem svého rodného domku jen projížděl na cestě k matčiným rodičům do Ledče nad Sázavou a příliš často se o něm prý nezmiňoval. Jeho domovem se stala Jihlava. Právě zde se také odehrávala jeho první setkání s hudbou. Jedním ze "zdrojů" Mahlerových hudebních zážitků byl zpěv českých lidovek z úst Mahlerovic služky. Dále malý Gustav zaslechl zpěv a hru na různé hudební nástroje ve výčepu v domě skladatelova otce Bernarda Mahlera či synagogální zpěvy a vojenské pochody ve městě.
 

Závratná kariéra skladatele a dirigenta

Gustav projevoval výrazné hudební nadání již v útlém věku. Ctižádostivý otec dospěl k rozhodnutí, že jeho syn bude velkým muzikantem. Zakoupil mu klavír a obstaral učitele hudby. Malý Gustav dělal ve hře takové pokroky, že v deseti letech o něm místní tisk psal jako o „velkém příštím virtuosovi“. V sedmi letech napsal svou první skladbu pro klavír, o něco později složil pijáckou píseň. V roce 1875 se zapsal na vídeňskou konzervatoř, kam byl přijat jako výjimečný talent hned do prvního ročníku (přípravnou třídu přeskočil).  Na konci prvního ročníku zvítězil v klavírní soutěži a stal se laureátem ústavu. S velkým úspěchem dokončil v roce 1878 studia a rozhodl plně se věnovat dirigentské dráze.

Ze začátku působil v divadelních orchestrech v Lublani, Olomouci, Jihlavě, Praze, německém Kasselu a Lipsku. Právě v Kasselu zkomponoval své první skutečně mistrovské dílo, cyklus Písně potulného tovaryše na vlastní texty inspirované křehkou lyrickou sbírkou Arnima a Brentana Chlapcův kouzelný roh. Tato básnická sbírka z roku 1805 se stala na konci 19. století velmi populární a inspirovala celou řadu dalších skladatelů. Nutno říci, že až do smrti rodičů v roce 1889 se Mahler do Jihlavy vracel na prázdniny a na návštěvy.

Roku 1886 se Gustav Mahler stal ředitelem Královské uherské opery v Budapešti. Zde ale soupeřil s nepřátelsky nakloněným operním intendantem. Po pěti letech nastoupil jako hlavní kapelník Městského divadla v Hamburku, kde mimo jiné složil II. a III. symfonii. Závratná kariéra ale přišla roku 1897 s jmenováním uměleckým ředitelem Dvorní opery ve Vídni (s doživotní smlouvou). Gustavu Mahlerovi bylo tenkrát sedmatřicet let. Na jednom z večírků potkal roku 1901 i svou osudovou ženu Almu Schindlerovou, jednu z nejpřitažlivějších žen Vídně. A hned v březnu 1902 se s o šestnáct let mladší dívkou oženil. Manželství bylo šťastné a Mahler se v klidu věnoval skladatelské tvorbě. Po několika letech se manželům narodily dvě dcery.

V práci měl však Gustav potíže, které vyvrcholily roku 1907. Umělec dohnán intrikami svých nepřátel podal v opeře demisi a zavázal se k místu šéfdirigenta v Metropolitní opeře za oceánem, v New Yorku. Přijel sem v roce 1908 však jako zlomený člověk – jedna z dcer zemřela za záškrt a Alma se zamilovala do architekta Waltera Gropiuse. Přesto měl v Americe veliké úspěchy. Jeho posledním počinem bylo turné po amerických velkoměstech. Svůj úplně poslední koncert (v pořadí šestačtyřicátý) dirigoval Mahler v horečce 21. února 1911. Lékaři určili diagnózu jako streptokokové onemocnění srdce, na které v té době nebylo léku. Slavný muzikant a dirigent zemřel 18. května 1911 ve Vídni, kde je také pohřben.
 

Mezinárodní festival „Hudba tisíců“ Mahler Jihlava je s Jihlavou spjat od roku 2001 a pravidelně probíhá od května do září

Na Mahlerův odkaz můžete zavzpomínat na 25. ročníku hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava.

Úvodním koncertem celého festivalu bude 10. května uvedení Symfonie č. 4 a předehra k opeře Richarda Wagnera Tannhäuser, kterou Mahler dirigoval nejčastěji. Do Jihlavy přijede Moravská filharmonie Olomouc, orchestr z města, kde Mahler v roce 1883 působil jako dirigent. Dalšími orchestry jsou dva americké symfonické orchestry, orchestr Akademie Allegro Vivo z Rakouska, rezidenční orchestr festivalu Wranitzky Kapelle a soubor z Velké Británie. Na festivalu zazní také premiéra melodramatického oratoria Speratus od světově proslulé skladatelky Sylvie Bodorové. Osobnost Pavla Speratuse je úzce spjata s Jihlavou, kde v roce 1522 působil jako kazatel a kde zásadním způsobem ovlivnil své reformní myšlenky. V květnu se v parku Gustava Mahlera koná open-air koncert.

Festival také letos připomene i výročí Mahlerova úmrtí (18. 5.) a narození (7. 7.), v červenci se v rodném domě Gustava Mahlera v Kalištích u Humpolce koná narozeninový koncert, na kterém budou představeny písně Gustava Mahlera.
 

Gustav Mahler nejen jako skladatel, ale také textař

Gustav Mahler patří k nejhranějším skladatelům na světě. Jeho dílo přesto překvapivě není velké – kvůli dirigentským povinnostem mohl komponovat jen ve volném čase, nejčastěji o prázdninách. Mezi jeho známá díla patří devět dokončených rozsáhlých symfonií a desátá nedokončená, Píseň o zemi, kantáta Píseň žalobná, rané písně s klavírem, orchestrální písňové cykly Chlapcův kouzelný roh, Písně potulného tovaryše nebo Písně o mrtvých dětech.

Řadu textů posléze zhudebněných si Mahler napsal sám nebo využil jako východisko básnické texty, které následně dotvořil. Dá se tedy říci, že Gustav Mahler byl nejen hudební skladatel, dirigent či ředitel operních domů, ale také jako básník (dnešním jazykem textař).