Kromě několika
vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám
naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem
šest kilometrů a prochází těsně kolem
vodopádů.
Tvářnost celého hluboce zaříznutého
údolí Bílé Opavy je podmíněna geologickou stavbou – horní část je tvořena převážně rulami, dolní část břidlicemi a křemenci. Všechno to jsou přeměněné horniny vzniklé z
mořských usazenin. Na modelaci údolí se v posledních tisíciletích podílela především
voda, sníh a led. Nesourodost hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost větrání a odolávání vodní erozi však způsobila, že celé údolí a hlavně samotné jeho dno bylo vyhloubeno značně nerovnoměrně. Tím vznikly nejen
četné peřeje a vodopády dnešní bystřiny, ale i skalní výchozy na úpatích svahů na obou březích.
Samotná Bílá Opava
pramení na jižním svahu Praděda. Kromě Pradědského a Ovčárenského potoka do ní přitéká v této nejhořejší části několik drobných bezejmenných potůčků. Největší
vodopád se nachází u čtvrtého zastavení. Jeho výška je 7,9 metrů. Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl celkem 16,4 m. Za zmínku stojí tzv.
obří hrnce, známé např. z krkonošské
Mumlavy, šumavské
Vydry, v Jeseníkách jsou však zcela
ojedinělé. Tyto zajímavé mísovité prohlubně o průměru několika decimetrů a hloubce několika centimetrů vznikaly po staletí vymíláním ruly vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin.