Na naše poměry obřího nočního motýla,
martináče hrušňového, můžete potkat na
jižní Moravě, ale i v
Polabí. Česká republika (především
jižní Morava) je jeho severní hranicí výskytu – domov má především v jižní Evropě, severní Africe či Malé a Střední Asii. Jde o obra mezi našimi motýly, pokud ho uvidíte překvapí vás jeho přední křídlo měřící 6 až 7,5 cm. Celkem může jeho
rozpětí dosahovat
až 16 cm! Křídla má hnědá s výraznými oky, černým středem a červeno-bílým obvodem.
U nás se motýli líhnou v dubnu a květnu. Zajímavostí je, že jejich sací ústrojí je zakrnělé,
nemohou tedy
přijímat potravu a žijí pouze do doby, než vyčerpají tukové zásoby, které nashromáždili ve stadiu housenky (tj. 4-5 dní) Přes den odpočívají martináči na stromech, domech či plotech (snaží se najít takový podklad, aby s ním co nejvíce splývali). Samci vyhledávají
samice, které
dokáží cítit až na 10 km, a páří se s nimi, přičemž
kopulace trvá 14–16 hodin. Vajíčky obtěžkaná samička není letu příliš schopná. Většinou se pouze vyšplhá po kmeni vzhůru a naklade vajíčka, velká asi 3 mm. Housenky se z vajíček líhnou zhruba po 14 dnech, v závislosti na teplotě. Od června do srpna
okusují listí různých dřevin – živnými rostlinami mohou být ovocné stromy, ale také například jilmy, jasany, topoly či vrby. V ohrožení dokáží tyto housenky z bradavek vylučovat kapky čiré, odporně páchnoucí tekutiny. Nejkrásnějším stádiem martináče je poslední housenka v závěru svého vývoje, těsně před zakuklením. Ta je
světle zelená s výraznými modrými bradavkami, ze kterých rostou tuhé trny. Váží až
15 g a je silná jako lidský prst. Bok jí zdobí žlutý pruh.
Kuklení probíhá nejčastěji na kůře živného stromu, ať už při jeho patě, nebo v rozsoše korunních větví. Housenka si nejprve upřede
odolný kokon, uvnitř kterého se pak mění v kuklu.
Kukly přezimují, některé i
více než jednu zimu. Martináč hrušňový je zákonem chráněný.