Mapa republiky v Krkonoších brzy roztaje

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku. Lokalitu zkoumá Správa KRNAP za pomoci moderní technologie GPS víc než dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím moderních technologií, přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají odborníci nejpřesnější možná data.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky.

Nejdříve odtává "Podkarpatská Rus", poslední jsou "střední Čechy"

Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté, a začali mu přezdívat Mapa republiky.

Protože se dnes nachází v klidovém území KRNAP, pěšky se přímo k ní turista nepodívá. Dobře je ale vidět například od Chalupy na Rozcestí a z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor, nebo od bufetu Na Rozcestí. Za dobrého počasí je vidět ze vzdáleností větší než 100 km.

Kdy bylo nejvíce sněhu a kdy Mapa republiky roztála?

1999/2000 — 15,7 m — definitivně Mapa republiky roztála 1. dekáda srpna
2000/2001 — 6,1 m — 3. dekáda června
2001/2002 — 13,4 m — 2. dekáda srpna
2002/2003 — 7,6 m — 3. dekáda června
2003/2004 — data nejsou
2004/2005 — 15,4 m — 22. srpna
2005/2006 — 12,3 m — 22. července
2006/2007 — 12,5 m — 5. července
2007/2008 — 14,1 m — 29. července
2008/2009 — 13,3 m — 17. července
2009/2010 — 8,1 m — 30. června
2010/2011 — 9,6 m — 14. června
2011/2012 — 13,0 m — 4. srpna
2012/2013 — 8,8 m — 17. června
2013/2014 — 5,4 m — 10. června
2014/2015 — 9,7 m — 4. července
2015/2016 — 7,3 m — 15. června
2016/2017 — 9,5 m — 4. června
2017/2018 — 7,5 m — 28. května
2018/2019 — 14,5 m — 22. července
2019/2020 — 9,5 m — 6. července
2020/2021 — 9,6 m — 13. července
2021/2022 — 11,2 m — 8. července
2022/2023 — 9,7 m — 8. července
2023/2024 — 8,0 m — 6. června
2024/2025 — 7,7 m — 15. června
2025/2026 — 4,8 m

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Chata Výrovka

Chata Výrovka je jednou z nejvýše položených chat v České republice. Nachází se v překrásné přírodě první zóny Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko Studniční a Luční hory (druhé a třetí nejvyšší v ČR) ve výšce 1368 m.n.m.

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Další aktuality