V čele skupiny jedou vyvolávači, za nimi pobočníci s tasenými šavlemi, kteří mezi sebou vedou krále – malého
dosud nedospělého chlapce s růží v ústech, za nimi následují další vyvolávači a ostatní jezdci. Král a pobočníci jsou oblečeni v ženském obřadním oděvu, ostatní jezdí v obřadním oděvu mužském. Celá družina na
ozdobených koních projíždí obec, zastavuje se u domů a jezdci pronášejí k obyvatelům i náhodným divákům krátké veršované provolání pochvalného nebo žertovného charakteru. Za svůj výkon jsou odměňováni především
peněžitými dary, které jim dárci vkládají
do pokladničky nebo do jejich
vysokých bot.
Mezi nejpopulárnější jízdu králů patří
Jízda králů ve Vlčnově, kde má akce dvousetletou tradici a je spojena s lidovým jarmarkem.
Zdařilá jízda králů je ctí a chloubou rodiny krále, i celé obce. Po "králi"
pátrají každý rok místní chlapci. Hledají vhodného kandidáta ve věku
10 – 12 let. Královskou družinu utvoří 12 chlapců. Při aktivitách, které je do Jízdy králů čekají, i při iniciačním obřadu, kdy starosta při Jízdě králů vítá
osmnáctileté do dospělosti, je provází stejný počet dívek.
Král a jeho povinnosti
Královskou rodinu čekají povinnosti, které začínají právě lednovým Krojovaným plesem. Musí například přichystat kroje nebo pohoštění pro družinu a děvčata z ročníku. Po plese bude následovat
příprava na Velikonoce, poté čeká krále s družinou
stavba májky, bude si také zkoušet
jízdu na koni. Rodina Pavelčíkova má ve Vlčnově kořeny a také zkušenosti s folklorními akcemi i Jízdou králů. Před Jízdou králů rodina znovu chystá
kroje a
občerstvení, musí se postarat i o výzdobu koně.
Jak vznikla jízda králů
Původ tradice se vysvěluje v historické události, kdy
uherský král Matyáš Korvín utíkal před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Další teorie mluví o tom, že je tato tradice daleko starší a pochází zřejmě již z
pohanských dob, kdy mezi sebou
chlapci soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem.