Jan Amos Komenský se narodil 28. března 1592. Byl nejmladší z pěti dětí Martina Komenského a jeho ženy Anny. Na otázku, kde se narodil, jednoznačná odpověď doposud neexistuje. Některé materiály mluví pro
Uherský Brod, jiné pro Nivnici.
Komňa je místem, které dalo rodině původ a jméno. V roce
1608 byl poslán na
bratrskou školu v
Přerově, kterou podporoval
politický ochránce jednoty Karel starší ze Žerotína. Díky svým studijním úspěchům byl vyslán na německé reformované školy, a to na akademii v Herbornu a univerzitu v
Heidelberku.
Heidelberské studium ukončil teologickou disputací. Se získaným rukopisem Koperníkova díla O obězích nebeských sfér se
pěšky vrátil přes Norimberk a
Prahu na Moravu. Stal se představeným přerovské školy, kde byl před lety sám žákem.
V roce 1621, po událostech na
Bílé hoře, byl nucen
opustit vlast se svou ženou i dětmi. Při útěku před španělskou armádou, poztrácel část rukopisů a přišel o celou knihovnu. Jeho
žena se nakazila morem, který byl v té době rozšířen v
Přerově a zemřela. Komenský se podle místních pověstí skrýval v
Oderských vrších v blízkosti hradu
Vikštejna a pak v roce 1622 na žerotínském panství v okolí
Velkých Losin. Komenský, skrývající se na různých místech severní Moravy a neustále
vystavený jako bratrský duchovní riziku prozrazení a vydání do rukou císařským vojákům, našel konečné útočiště na panství Karla staršího ze Žerotína, v jeho rodišti ve východních Čechách,
Brandýse nad Orlicí. Naposled pobýval v
Bílé Třemešné v
Podkrkonoší.
Komenského působení mimo vlast
Rok 1628 přinesl tvrdé stíhání nekatolíků, proto Komenský odcestoval do polského Lešna. Toto město bylo azylem pro členy jednoty bratrské. V Anglii založil akademii věd, dalším místem, které Komenský navštívil bylo Švédsko a ve Východním Prusku se usadil na delší dobu. Později se vrátil do Lešna. V době Švédsko- polské války se ocitlo Lešno v plamenech a Komenský tím přišel o všechen svůj majetek a velkou část svých rukopisů. V roce 1656 Komenský z Lešna odešel a usadil se u přátel v Amsterodamu. Byl slavný a uznávaný. Ve Švédsku, v Holandsku i v Uhrách procházely školy reformou podle jeho zásad.
Ve vyhnanství se věnoval své teologické, kartografické, filozofické a pedagogické práci, směřující k „nápravě světa“. Za jedinou možnou cestou k tomu považoval celoživotní vzdělání a správnou výchovu mládeže. Průkopník moderní pedagogiky a duchovní zakladatel hnutí svobodných zednářů zemřel roku 1670 v Amsterdamu, jeho hrob však objevili čeští vlastenci teprve 200 let poté v jiném holandském městě – Naarden.