Co nevíte o českých lanovkách? Nejstarší, nejmladší, zrušené i nedokončené

Podle dostupných informací z Trojanovic na Pustevny skutečně šplhá nejstarší sedačková lanovka v Evropě a prý i na světě. Budovala se za protektorátu a poprvé se rozjela v březnu 1940. A proč se stavěla za války? Protože Beskydy byly po odstoupení pohraničí Německu jediné hory s nadmořskou výškou nad tisíc metrů, které milovníkům zimních sportů zůstaly.
 

Lanovky jako architektonické hvězdy: stanice, které sbírají ocenění

Lanovky nejsou jen technické stavby, z nichž vystoupíte „někde nahoře“. Často vás dovezou na místo, které stojí za pozornost samo o sobě. Z některých stanic lanovek se stávají malé architektonické hvězdy. Důkazem je například horní stanice lanovky na Pustevnách, kterou navrhl architekt Kamil Mrva. Stavba dokončená v roce 2017 zaujala odborníky natolik, že se probojovala mezi finalisty prestižní České ceny za architekturu. Budova citlivě zasazená do krajiny Beskyd ukazuje, že i turistická infrastruktura může mít styl a respekt k okolí.


 
Ještě odvážnějším směrem se vydala horní stanice lanovky ve Skiareálu Kopřivná v Jeseníkách. Projekt s názvem Enterprise, za nímž stojí studia ICE Architects, atelier3M a Jiří Vítek Architectural Workshop, získal v roce 2025 cenu odborné veřejnosti v rámci Grand Prix Architektů Festivalu. Nejde přitom jen o vzhled: jde o první veřejnou stavbu v horském prostředí, která využívá velkoformátový 3D tisk betonu. Organická, téměř sochařská forma inspirovaná skalami Jeseníků není jen efektní, zároveň reaguje na náročné horské podmínky. Stanice kombinuje provozní zázemí lanovky s informačním centrem, vyhlídkovou terasou i zelenou střechou. A co je možná nejzajímavější: část konstrukce vznikla mimo staveniště a na místě se skládala jako stavebnice, takže provoz lanovky mohl pokračovat téměř bez omezení.
 

Nejstarší a nejmladší české lanovky

Lanovek je více druhů, a tak se pojďme podívat na další místa. Vůbec nejstarší ze všech současných lanových drah je pražská pozemní lanovka na Petřín, vybudovaná v roce 1891. Prošla rekonstrukcí a znovu se rozjede v roce 2026. Je součástí systému městské hromadné dopravy, k Petřínské rozhledně a zrcadlovému bludišti už dovezla miliony cestujících.

Nejstarší kabinová lanovka vede z Janských Lázní na Černou horu a v roce 2028 oslaví 100 let od zahájení provozu; poslední modernizace proběhla v roce 2006. Osmimístné kabinky využívají kromě turistů lyžaři SkiResortu Černá hora a také sáňkaři na Černohorské sáňkařské cestě.

Od roku 1933 byla v provozu lanová dráha z Liberce na Ještěd. Od října 2021 ale je kvůli nehodě mimo provoz. V dubnu 2024 padlo rozhodnutí o nové lanovce. Jedna kabina zavěšená na dvou lanech bude v budoucnu jezdit k vysílači a hotelu Ještěd už od konečné tramvaje v Horním Hanychově. Po prodloužení bude měřit téměř dva kilometry a podle ideálních scénářů by mohla být v provozu od ledna 2029.
 

Rekordy českých lanovek

Jaké rekordy českých lanovek ještě máme zmapované? Jednoduché je najít tu nejdelší a naopak nejkratší. Když započítáme navazující úseky, zvítězí se 3 759 metry lanovka z Pece pod Sněžkou na Sněžku s mezistanicí na Růžové hoře, když ale budeme mluvit jen o tratích s jediným úsekem, vítězkou bude se 2 348 metry dvousedačka z Krupky na Komáří Vížku. Do provozu byla uvedena už v roce 1952 a jako jedna z posledních svého druhu na světě je chráněná jako kulturní památka.

Opačný rekord drží se 106 metry jednosedačková lanovka v pražské zoologické zahradě. Když vynecháme pár lanovek v lyžařských areálech, které ovšem bývají v provozu jen v zimě, mezi nejkratší patří také 249 metrů dlouhá kabinková lanovka od Punkevních jeskyní k hornímu okraji propasti Macocha (s průměrným sklonem 63,41 procenta je nejstrmější u nás) a lanová dráha, která šplhá z centra Ústí nad Labem na kopec Větruše se stejnojmenným výletním zámečkem; ta měří 330 metrů a jde zároveň o nejdelší lanovku v Česku bez podpěrných sloupů.
 

Zrušené a nedostavěné lanovky

Také lanovky mají své oběti – stavby zrušené nebo nikdy nedokončené. Věděli jste například, že lanovka na Petřín nebyla v Praze první? Už několik měsíců před ní se rozjela pozemní lanová dráha na Letnou. Vedla od ústí dnešního Letenského tunelu k Letenskému zámečku, kde cestující přestupovali na Křižíkovu elektrickou tramvaj a pokračovali do Stromovky a na Výstaviště.
 
Právě tam v roce 1891 probíhala Všeobecná zemská jubilejní výstava, kterou během pěti měsíců navštívilo dva a půl milionu lidí. Letenská lanovka byla mimořádně vytížená a patřila vedle Petřínské rozhledny, první elektrické tramvaje v Čechách a Křižíkovy fontány k tehdejším technickým zázrakům. V provozu však byla jen do roku 1916 a o několik let později byla definitivně zrušena.
 
Vedle Prahy a Ústí nad Labem patří mezi města s lanovkami také Mariánské Lázně, kde kabinková lanovka celoročně jezdí k parku Boheminium s modely českých památek, v zimě pak slouží návštěvníkům místního ski areálu. Lanovky najdete i v Karlových Varech. Obě vznikly na začátku 20. století; lanovka z Divadelního náměstí vede k hotelu Imperial, druhá pozemní lanovka jezdí k rozhledně Diana.
 
V Karlových Varech se však desítky let mluvilo o třetí lanovce. Ta měla vést na vyhlídku Tři kříže, kde měl vyrůst velký horský hotel. Lanovka se dokonce začala stavět, ale nakonec ani dráha, ani hotel nikdy nevznikly. Torzo nedokončené lanovky si můžete prohlédnout v ulici Na Vyhlídce; dostanete se sem snadno po žluté turistické značce vedoucí od Vřídelní kolonády až na Tři kříže.
 
Lanovky v Česku nejsou jen technickou zajímavostí nebo praktickým pomocníkem v horách. Jsou svědky své doby, odvážných plánů i nenaplněných snů – a často nabízejí zážitky, které jinde nezažijete. Ať už vás vyvezou na rozhlednu, do hor, nebo jen o pár desítek metrů výš nad město, jedno mají společné: svět z kabiny nebo sedačky vypadá vždycky o něco líp.