Slavná brněnská hrobka s mumifikovanými ostatky si připomíná 370 let historie

Kapucínská hrobka na Kapucínském náměstí v Brně je součástí funkčního kláštera bratří kapucínů a nachází se pod kostelem Nalezení svatého Kříže. Patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším historickým místům moravské metropole a návštěvníky přitahuje nejen atmosférou tajemného podzemí, ale především unikátně dochovanými mumifikovanými ostatky kapucínských mnichů a dobrodinců řádu.

Právě letos si kapucíni připomínají 370 let od vysvěcení kostela Nalezení svatého Kříže i svého působení v Brně. Výročí připomínají speciální akce pro veřejnost, komentované prohlídky i přednášky věnované historii kláštera a brněnského podzemí. Oslavy zakončí 28. května přednáška odborníka na brněnské podzemí Aleše Svobody, která návštěvníky zavede do historie Kapucínského náměstí a jeho okolí.
 

Mumifikované ostatky i příběh Františka Trencka

 Kapucínská hrobka sloužila v letech 1656–1784 k pohřbívání bratří kapucínů a dobrodinců řádu. Díky důmyslnému systému ventilace zde vzniklo specifické mikroklima, které umožnilo přirozenou mumifikaci těl zemřelých. Dodnes návštěvníky fascinuje prostá forma kapucínského pohřbívání. Zemřelí byli ukládáni bez okázalosti, pouze v jednoduchém řádovém oděvu, často jen s cihlou pod hlavou. Hrobka tak představuje neobvyklé svědectví o životě, spiritualitě i každodennosti kapucínského řádu.

Mezi pohřbenými osobnostmi je nejznámější obávaný velitel pandurů František Trenck. Tento slavný vojevůdce byl po odsouzení uvězněn na nedalekém hradě Špilberk, kde také sepsal své paměti. Část svého majetku odkázal kapucínům, a proto byl po smrti pohřben právě zde – bez rakve, přímo na zemi mezi ostatními zemřelými.

Historie kapucínů v Brně sahá až do roku 1604, kdy do města přišli na pozvání olomouckého biskupa Františka z Dietrichštejna. Svůj první klášter vystavěli za Měnínskou branou, ten však během švédského obléhání Brna v roce 1645 padl za oběť obranným opatřením města. Nový klášter na dnešním Kapucínském náměstí dokončili kapucíni roku 1656 a právě tehdy začala i historie zdejší hrobky.

Pohřbívání v kryptě ukončily až reformy císaře Josefa II. v roce 1784, které zakázaly ukládání zemřelých uvnitř měst. Do té doby zde bylo pohřbeno přibližně 150 kapucínů a kolem 50 dobrodinců řádu. Příběh kapucínské hrobky tím ale neskončil. Postupně se z ní stalo místo otevřené veřejnosti, které dodnes připomíná pomíjivost lidského života i několik staletí historie Brna.
 

Rekonstrukce hrobky přinesla nové objevy

Kapucínská hrobka prošla v roce 2024 rozsáhlejší rekonstrukcí, zaměřenou především na obnovu podlah poškozených vlhkostí. Práce zároveň odkryly další vrstvy historie ukryté pod dnešní kryptou. Archeologové objevili pozůstatky měšťanské zástavby z přelomu 15. a 16. století, části starších sklepních prostor i různé předměty denní potřeby. Zajímavým nálezem byly také dva renesanční portály, které kapucíni kdysi použili jako schody. Část objevených artefaktů je dnes součástí prohlídky.

Kapucínská hrobka je otevřena celoročně. V letní sezoně ji můžete navštívit od pondělí do soboty mezi 9:00 a 18:00 hodinou, v neděli od 11:00 do 17:00 hodin. Prohlídka nabízí jedinečný pohled do historie Brna, života kapucínského řádu i tajemného světa brněnského podzemí.