Půdorys stavby kopíruje vzory z jižního Německa, portál se podobá portálu z vídeňského dómu, jeho výzdoba ale připomíná normanský vliv.
Osmidílná klenba navazuje na stavební postupy z jižní Francie, střední okno v hlavní apsidě se podobá rozetě v Chartres u Paříže a postranní okna čerpají vzory z pozdní gotiky. Vedle chrámových lodí se nachází
opatská kaple s původními gotickými malbami. Jedná se o druhé nejstarší fresky na Moravě. Malby a ornamenty kompletně pokrývají vnitřní prostor kaple.
K nejcennějším částem baziliky patří
krypta s původní, více než 700 let starou výdřevou stropu. Byla postavena jako
pohřebiště mnichům a zakladatelům kláštera.
Strop podepírá 50 sloupů a polosloupů, jejichž hlavice zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje.
Z krypty také vede
tajná chodba, která má být vyvedena v nedaleké obci Sokolí. Mnozí v
Třebíči věří, že je v ní zakopán
poklad, který tu měli mniši
před husity ukrýt v 15. století. Nejcennější částí pokladu je
zlatý Kristus v životní velikosti. Krypta se proslavila i ve filmech. Natáčela se zde např. i
Markéta Lazarová. Současnou podobu interiéru baziliky vytvořil Kamil Hilbert v letech 1924-1935.
V bazilice se konají
prohlídky s průvodcem. Návštěva bez průvodce není možná. V knihkupectví Jakuba Demla na náměstí v Třebíči si můžete zakoupit
eurobankovku, kterou zdobí bazilika sv. Prokopa a městská věž.
Komentované prohlídky probíhají v určité časy. Za příplatek je možná cizojazyčná prohlídka nebo prohlídka s tlumočením. Prohlídky mohou být zrušeny nebo odřeknuty z důvodu
nepravidelných církevních obřadů.
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO
V roce
2003 byl na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsán Areál bývalého benediktinského kláštera s bazilikou sv. Prokopa společně s
židovskou čtvrtí se
hřbitovem. Skvost středověkého stavitelství – trojlodní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa je pro svou architektonickou jedinečnost klenotem mezi místními památkami.