Každé léto se
Karlovy Vary –
město lázeňské noblesy, kolonád a termálních pramenů a filmů – mění v
pulzující středobod filmového dění.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MFFKV) není jen o filmech, ale i o atmosféře, která spojuje elitu i běžné diváky. Z festivalu s pohnutou historií se stal kultovní podnik, kde se snoubí
glamour, styl a filmové umění se skutečně
kvalitní kinematografií. Na
Kudy z nudy přinášíme
sedm zajímavostí, které možná nevíte – a které dělají z
MFFKV festival výjimečný nejen v Česku, ale i v Evropě.
1. Festival s kořeny v roce 1946
Filmový festival vznikl jen rok po konci
druhé světové války jako
součást kulturní obnovy tehdejšího Československa. První ročník se odehrál hlavně v
Mariánských Lázních, program v
Karlových Varech zdaleka nebyl tak bohatý. Od roku 1950 se festival sice natrvalo usadil ve Varech, jenže se na přeskáčku musel střídat s
filmovým festivalem v Moskvě – i to ukazuje politické ovlivnění doby.
Druhý dech festival chytil až po roce 1994, kdy se jeho organizace ujali
Jiří Bartoška a
Eva Zaoralová.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MFFKV) znovu získal prestižní status A-festivalu, což ho řadí
mezi světovou elitu vedle Cannes, Berlína nebo Benátek. Po
filmové přehlídce v Benátkách je také
druhým nejstarším filmovým festivalem v Evropě. Mezi filmaři, buyery, distributory, sales agenty a novináři je považován za
nejdůležitější filmovou událost ve střední a východní Evropě vůbec.
2. Křišťálový glóbus – český Oscar
Hlavní festivalovou trofejí je
Křišťálový glóbus – elegantní soška, kterou navrhl
Tono Stano a vyrábí jí
sklárny Moser. Symbolicky spojuje
českou sklářskou tradici s
mezinárodním filmovým uměním. Uděluje se vítězům hlavní soutěže, ale i
hereckým legendám za celoživotní přínos světové kinematografii. Za jednoduchým a elegantním tvarem se skrývá
náročná a precizní sklářská práce. Křišťálové koule například musí mít přesný rozměr, aby perfektně sedly do náruče sošek. Na huti trvá výroba jednoho glóbusu asi 20 minut, to je ta snazší část. Pak se ale dostává do rukou brusiče, který ho musí opracovat do dokonalého tvaru a pomocí speciální hmoty ukotvit k sošce.
Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii si odnesly takové hvězdy jako
Robert Redford, Michael Douglas, Robert de Niro, Susan Sarandon,
Helen Mirren, John Travolta, Mel Gibson,
Judi Dench, Michael Caine nebo
Danny DeVito. Pro české tvůrce je Křišťálový glóbus snem, ale cesta k němu bývá trnitá.
3. Forman, Havel a návraty domů
Jedním z nejikoničtějších momentů
Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary byl návrat
Miloše Formana v roce 1997, kdy převzal
Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii. Po letech v americkém exilu přijel zpět jako
oscarový režisér, a to na pozvání
Václava Havla, svého přítele a prezidenta. Jejich společné vystoupení na zahájení mělo symbolickou sílu: svobodná kultura se vrátila domů. Vary tím potvrdily svou roli místa, kde se český film setkává se svou minulostí i budoucností – s veškerou slávou, ztrátami i návraty.
4. Karlovarský Hollywood
Do
Karlových Varů přijíždí rok co rok hvězdy první kategorie.
John Malkovich, Robert Pattinson, Julianne Moore, Casey Affleck, Scarlett Johansson nebo
Ethan Hawke – to je jen zlomek slavných jmen, která se prošla po červeném koberci u
Thermalu. Festival je unikátní tím, že se zde celebrity často pohybují bez ochranky a mísí se s návštěvníky. Atmosféra neformálnosti je jedním z důvodů, proč se sem světové hvězdy tak rády vrací.
5. První velké objevy aneb Vary jako filmová líheň
Mít na
Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary premiéru svého filmu je pocta: podařilo se to třeba
filmu Bathory režiséra Juraje Jakubiska. Ve Varech se také poprvé výrazně představili režiséři, kteří později ovládli světové plátno. Například
maďarský Béla Tarr,
český Jan Svěrák nebo
rumunský Cristi Puiu zaznamenali ve Varech své první velké festivalové úspěchy. Startovací drahou pro nové talenty se stala
sekce Na východ od Západu, zaměřená na debuty ze střední a východní Evropy.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary tak dlouhodobě plní
roli důležitého filmového inkubátoru a ukazuje, že není jen nablýskanou výlohou, ale i
dílnou budoucích klasiků.
6. Hotel Thermal, brutalismus s příběhem
Symbolem filmového festivalu je
hotel Thermal z roku 1977, navržený
manželi Machoninovými ve
stylu brutalismu. Dlouho byl terčem kritiky, ale v posledních letech prošel částečnou rekonstrukcí, která vrátila důstojnost jeho architektuře i technickému zázemí. V
Thermalu se koná většina
projekcí, akreditace i tiskové konference. Je
epicentrem veškerého festivalového dění, od
filmového programu po
noční večírky na terase s výhledem na město.
7. Festival není jen plátno: město, bary, lounge a noční život
Unikátní atmosféru
MFFKV vytváří nejen
filmy, hvězdy a červený koberec, ale také samotní návštěvníci.
Fronty na vstupenky, ranní čekačky s termoskami a dekami, debaty o filmech, sdílení tipů i náhodná setkání patří k festivalu stejně neodmyslitelně jako projekce v sálech
Thermalu. Během festivalu se
Karlovy Vary tradičně mění v
město filmových dobrodružství, doprovodných akcí, festivalových zón, večírků, barů, designu, gastronomie a míst, kde se po posledních titulcích ještě dlouho nekončí.
K současným Varům patří i
KVIFF.TV Park, lounge zóny a doprovodný program, který rozšiřuje festival daleko za hranice kinosálů. Právě do téhle živé mozaiky v roce 2026 vstupuje také
spolupráce značky Don Papa s KVIFF, která pro jubilejní ročník představila
nový vizuál od ilustrátora Michala Bačáka a
festivalový koktejl Don Red Carpet. Vizuál propojuje noční
Karlovy Vary s
filipínskou krajinou, cukrovou třtinou, exotickou faunou a červeným kobercem – tedy přesně ten typ festivalové fantazie, která k Varům patří:
trochu film, trochu sen, trochu večírek po poslední projekci.
Vary zkrátka nejsou jen uhlazená přehlídka pro elitu. Jsou živé, neformální, někdy trochu divoké a hlavně otevřené všem, kdo mají rádi film i atmosféru města, které se na pár červencových dnů promění v jednu velkou scénu.